Květen 13

Nějak na to tady dlabu, co?

(22.5.2013)

Až je mi stydno ... posledních pár měsíců notně šidím čtenáře zdejšího "humorného" koutku. Holt ta "psací" inspirace už není, to co bývala, ale slibuju, že s tím už konečně něco udělám a občas sem nějaký ten výlev z /dev/urandom hodím ;)

  • Zamilovala jsem se. A do koho že? Tedy vlastně do čeho? No do rully! Já vím, s dvoudírkovýma korálema jako by se roztrhl pytel a kdo dneska v korálkovém světě nemá dvě dírky (teda vlastně dvoudírky ... ) jako by nebyl. Už je v tom trochu bordel. Twin, Tila, Rulla, 358000 druhů dvoudírkových čtverečků a cihliček a minimálně dva druhy čoček ... Na druhou stranu je to úžasné, protože tolik prostoru k experimentování a vymýšlení nových technik a návodů tady fakt ještě nebylo. A jednou z posledních dvoudírkových novinek je právě Rulla. Rulla neboli váleček. Rulla skvělá, Rulla geniální. Díky svému tvaru je doslova předurčena k výrobě všelijakých kulatých tvarů. Ploché ornamenty jsou rázem pevnější a i ten otravný čtyřkorálek je najednou radost dělat. A k tomu ty barvy ... jó, kluci Maturovic by za ty svoje korále zasloužili metál. Konečně někdo, kdo ví čím potěšit člověka s úchylkou na travertin ;)

  • Mimochodem - letos jsem už dvakrát byla vyklopit peněženku v Jablonci. Klasika. Vždy příjemná návštěva u Maturovců, bleskový nákup v Preciose (to je vždycky jen taková intenzivní rychlovka - ale pravdou je že loňský rekord už asi nikdy nikdo nepřekoná. To tam naše pětičlenná BMJ dorazila minutu před zavíračkou, během deseti minut (kdy se výraz prodavaček pomalu měnil z mírně rozmrzelého v silně udivený) jsme zaplnily tři velké nákupní košíky, zapíchli do nich kopii živnostňáku a se slovy "To se nám už nevejde do auta, pošlete nám to poštou na dobírku" jsme opustily prodejnu). Koralex - taková výhradně velkoobchodní záležitost. Dosti speciální velkoobchodní záležitost. Dokonalé zboží, děsivé ceny, děsivé minimální odběry a děsivý pan vrátný, kterému jsme nepřipadali jako vhodní zákazníci a tudíž nám několik minut usilovně tvrdil, že u nich už se nakupovat nedá. Samozřejmě kecal - nakupovat se samozřejmě dalo a naše faktura, dlouhá jako týden před výplatou, budiž toho důkazem.
    A nakonec jsme zkusili ještě jednu místní specialitu - korálkárnu ve Smržovce. Dokonalá směsice korálkárny a starožitnictví. Pravda je, že někteří citlivější jedinci by asi nerozdýchali všudypřítomný "bordýlek" a i otrlí bordeláři si museli chvíli zvykat, ale tedy ty pytle, krabice a šuplíčky plné pokladů skutečně stály za to. Do itineráře jsme si poznačily, že příště je nutno vyhradit na Smržovku alespoň jeden celý den a důkladně prošmejdit úplně všechno, každý šuplík a každou krabici. Akce byla zakončena přímo v Jablonci - Bijoux Components, GB Beads (a zase se mi nepodařilo ten krám prošmejdit úplně celý ...) a Bijoux Nonstop (klasika - takový univerzální krámek plný korálí všeho druhu). A zase mám na chvíli nakoupeno ;)

  • A teď na jiné téma - nedávno jsem načapala kocoura při neobvyklé zábavě. Věc se má takto. Kocour byl poslední tři měsíce ze zdravotních důvodů zavřený doma. Nesl to dost nelibě, přece jenom byl zvyklý chodit ven, lovit, lozit po stromech a dělat jiné zábavné věci. A doma se toho moc nalovit a nalumpačit nedá - zvlášťe když má takhle jeden zlomenou nohu. Kocour sice většinu dne prospal, tak jak to kočky dělají, ale jakmile trochu pookřál, začal se rozhlížet po bytě takovým tím zkoumavým pohledem - určitě taky víte, jak se kočka tváří, když přemýšlí, jakou by mohla provést lumpárnu. Plstěné kuličky ho už nebavily, přece jenom s drátem v noze se blbě běhá. Kradení korálků je dobrá věc, lovení much na okenní síti taky, ale to časem omrzí. Jednou mě ale takhle v noci probudily divné zvuky. Rozsvítila jsem ... a kocour seděl na nočním stolku. Tlapkou se dobýval do šuplíku a jakmile se mu podařilo jej otevřít, začal z něj vytahovat kapesníky. Hezky jeden po druhém. Zachytnout drápem, vytáhnout ze šuplíku ven, setřepat na zem a opakovat ... Takhle si vykramařil tak dvacet, třicet kapesníků, roztahal je po ložnici a následně se mi uvelebil v nohách a dělal jako by se vlastně vůbec nic nedělo ...
Tak to by bylo pro dnešek vše, už se začíná rozednívat a aspoň pár hodin spánku by bylo na místě. Ráno mě čeká spousta šaškování s foťákem, tak doufejme že to všechno včas a v pořádku stihnu - na jeho výsledek si ale budete muset počkat do letního čísla časopisu Korálki ;)