Srpen 12

Jak jsem reklamovala foťák

(18.8.2012)

Takže jak to bylo s tou reklamací? Koncem května jsem v jednom nejmenovaném olomouckém obchodě s elektrem zakoupila, resp. dostala následující mašinu: Fujifilm FinePix HS30EXR

Fotí to úžasně. Fotí tak, že už nemám potřebu strkat korálky do skeneru. A co budu povídat, přečtěte si recenze ;) Parádní mašina
Jen škoda, že zrovna ten můj kus sice fotil krásně, ale jenom chvilku. Po měsíci focení se projevila závada.
Jednoduše - foťák nešel zapnout. A pokud se povedlo, zapnul se po několika minutách sám od sebe. A pak zase pro jistotu nešel vypnout.

I nezbylo mi nic jiného než sbalit foťák a vydat se na reklamační oddělení nejmenovaného obchodu s elektrem. Pánové na reklamacích se chovali celkem vstřícně, foťák převzali, všechno sepsali a s krásným úsměvem od tykadla k tykadlu mě ujišťovali, že se mi v zákonné lhůtě 30 dnů ozvou, ale že můžu předpokládat, že se ozvou ještě dřív, že tyto reklamace se obvykle řeší tak do 20 dnů, prostě mám sedět na telefonu a oni mi ještě tento měsíc dají vědět.

Nedali.

Začínala jsem být nervózní, protože se mi blížily samé zajímavé akce, kde se člověku přece jen foťák hodí. Tak jsem se tedy rozhodla že těsně před koncem zákonné lhůty radši zavolám já jim. Byl pátek, v neděli končila lhůta pro vyřízení reklamace a v pondělí jsem zcela bezpodmínečně potřebovala mít foťák doma. Vytočila jsem číslo na infolinku prodejny, zvedla mi to jakási příjemná Slovenka, vysvětlila jsem jí jak se má situace a ona mi sdělila, že tam tu mou reklamaci stále ještě nemají, ale že "do neděle" to určitě bude na prodejně. Volala jsem jim tam v pátek. No tak dobře.
V neděli ráno jsem se rozhodla volat znovu. Infolinka byla mimo provoz a telefonní číslo na olomouckou pobočku obchodu ... prostě neexistovalo. Takže nezbylo než se za nimi jet podívat osobně. Pojali jsme to tak trochu jako "rodinný výlet", ale jelikož zákonná lhůta na vyřízení reklamace uplynulo, bylo jasné že se vrátíme s foťákem nebo vrácenými penězi.

Na reklamacích byl jakýsi mladíček, zřejmě brigádník, a jeho hrozivě vypadající nadřízený - ne že bych patřila mezi ty, co soudí lidi podle vzhledu, ale potkat ho v noci v lese, tak položím peněženku na pařez a uteču někam hodně daleko.
Tomu mladšímu borečkovi jsem předala veškeré reklamační papíry, on chvilku cosi hledal a poté nám řekl, že tady má nějaký papír o tom, že tu mou reklamaci přijali, ale od té doby nemají žádné další informace
No tak dobře, ale jelikož právě uplynula zákonná lhůta pro vyřízení reklamace, má zákazník stejný nárok jako kdyby se jednalo o neodstranitelnou závadu - tedy peníze zpět a nebo nový kus. Načež se do debaty vložil i "pán nadřízený" - nahodil výraz "zákazníku, vlez mi na hrb" a štěkl na nás cosi ve stylu že tam nemáme co dělat, protože lhůta pro vyřízení reklamace běží až do pondělka a my jsme tak blbí že si to neumíme spočítat, tak ho přestaneme zdržovat od dalších veledůležitých pracovních povinností a vrátíme se v pondělí. A šlus. My jsme ale tvrdili svoje - lhůta pro vyřízení reklamace skončila v sobotu. Nakonec to dopadlo tak, že mladíček počítal dny na počítači, "šéfík" v papírovém kalendáři a další dva kolegové na prstech a nakonec se všichni čtyři dopočítali toho samého co my. "Pán nadřízený", nahodil ještě o něco "příjemnější" škleb a začal běhat s krabicí od foťáku po prodejně.
Nakonec ale "pan nadřízený" donesl krabici s novým foťákem, mrsknul ji po mně ať se podívám, jestli tam je všechno v pořádku ("vy s tím fotíte, vy si tomu rozumíte, tak se podívejte, já tomu nerozumím, tady mi to podepište a nashle"). Všechno bylo v pořádku, vzala jsem nový foťák a všechno papírování okolo a urychleně opustila prodejnu.

V důsledku vzato celá akce dopadla hodně dobře. Čekala jsem, že budou větší problémy, ale nakonec se zadařilo - mám nový stroj, což je pořád lepší než opravený starý. Ale "vstřícný, přátelský a profesionální" přístup "pána šéfa" z reklamací mě natolik pobavil, že pro svoje příští elektro-nákupy asi zkusím zvolit jiný obchod.