Leden 12

Freeform challenge, tři týdny do finiše

(25.1.2011)

Naše freeform challenge akce se nám blíží do finiše. Bohužel právě je to blbé období, kdy se s nedostatkem času potýkají snad i naši kocouři (mimochodem, naše kočičí řady se nám už zase rozrostly o krásný mňoukající novoroční dáreček jménem Lisa), kteří stejně většinu dne jenom spí a v mezičase žerou a běhají za kočkama. Proto se není čemu divit, když někteří účastníci teprve brousí jehly a třídí směsi (celkem je obdivuju, mě by se nechtělo ... )

Zlínská sekce se v komorním složení srazila v obchůdku Střípek Štěstí - bylo to sice jenom takové malé komorní setkáníčko, ale velmi velmi příjemné a myslím že v případě dalšího kola by bylo vhodné takovýchto setkání uspořádat víc. Pobyt v podobně zaměřené společnosti prospívá inspiraci a duševnímu zdraví a dokáže člověka parádně nabít novou energii.

A jak to tedy zatím vypadá? Pár účastníků už má ušito, ale zatím takticky vyčkává. Dalších pár má ušito a už se mi i pochlubili. A myslím že se skutečně bude na co dívat, bude to parádní krutá řežba, na kterou se ale ohromně těším. Ale ne aby vás náhodou napadlo to vzdávat předem! Chceme vidět všechno, odhalovat inspiraci svých kolegů, srovnávat síly, odhalovat skryté talenty a nové závislosti ... a bude-li mít akce úspěch, zanedlouho se můžeme těšit na další kolo. Tak koukejte šít nebo aspoň navlíkat, když už nic

A já ... já už mám skoro ušito. Ještě pár dní zpátky jsem měla jenom tu malou věc, co jsem odložila po prosincovém larvikitovém osvícení. Další pořádné nakopnutí přišlo až před zlínským srazíkem. Abych tam měla co dělat, nabrala jsem s sebou hromadu materiálu, který bych tam snad jinak ani nedala a on tam potvora celkem pasoval. Pak už to šlo skoro samo. Teď mám před sebou jakousi možnánositelnou věc monstrózních rozměrů se zapínáním a začištěnými konci nití, tak jak se sluší a patří, ale směsku mám ještě nachystanou na nočním stolku, kdybych náhodou usoudila že to ještě chce nějaké detaily. A asi bude chtít. On ten ústřední kabošon tam vypadá tak nějak jako chudý příbuzný toho bohatě zdobeného zbytku.
A co je nejhorší - při práci jsem zjistila, že mám těžký nedostatek velkých kabošonů (větších než 3 centimetry) a moje zásoby rokajlu řídnou s každým dnem. Myslím že výlet směrem na Jablonec bude to nejlepší řešení, páč jsem zjistila, že většina e-shopů nedokáže mou potřebu českého rokajlu řádně uspokojit ;) Takže se těšte na reportáž z velkého nákupu.