Květen 10

Moje nová malá hračka - Philips GoGear Mix

(3.5.2010)

Sluchátka v uších a malá věcička bimbající se na šňůrce na krku ke mě prostě patří. Už čtyři roky jsem žila v pokojné symbióze s krásným gigovým Emgeton Meizu X2 ... a zřejmě by tam symbióza v klidu pokračovala i nadále, kdyby se přehrávač při pátečním cyklovýletu nestřetl s představcem. Poslední "pidizobáček" který držel baterku na svém místě, tohle přátelské setkání nepřežil

Nezbylo než vysypat pokladničku a vyrazit na nákup. Měla jsem zájem o něco s kapacitou 1 GB a více, rozumný design, ještě rozumnější cena a napájení tužkovou baterii. Poslední parametr se však ukázal jako nejproblematičtější. MP3 přehrávač na tužkovky dneska nekoupíte. Nechápu. Je fakt že svět se v prdel obrací, ale že se výrobci spotřební elektroniky ve jménu "designu" zbavili veškeré praktičnosti ... to mě tedy sere.

Musela jsem tedy vzít na milost vestavěný akumulátor. Původně jsem si chtěla koupit tady tuhle sexy plechovou klipsnu na ramínko podprsenky, ale právě udáváná výdrž akumulátoru na jedno nabití mě nakonec přiměla ke koupi jiného kousku od téhož výrobce. Byl jím čtyřgigový GoGear Mix.

Je to malá lesklá černá věcička, na první pohled lehce zaměnitelná se zapalovačem. Až sprostě plastová a až sprostě lehká. Váha tužkové baterky přece jenom něco málo udělá. Má vysouvací USB konektor, který nepůsobí příliš důvěryhodně a do příslušné zdířky jde jen velmi ztuha. Stejně "natěsno" je udělaná i zdířka na sluchátka. Dál se ještě na jeho povrchu potkáte s ovládáním hlasitosti a čudlíkem "dva v jednom", který se používá jako vypínač a zároveň pro zablokování ostatních čudlíků. Fajn věc je ta, že i po zablokování zůstane fukční ovládání hlasitosti. Na první pohled si taky všimnete barevného LCD displeje. Máte na výběr tři barevná schémata, ovšem kromě výchozího černobílého jsou všechny mizerně čitelné a obecně velmi blbě vypadajcí. V hlavním menu máte na výběr z přehrávání hudby, rádia, nahrávání (můžete nahrávat z rádia a nebo využít zabudovaný mikrofon. Oproti předchozímu přehrávači trochu postrádám line-in vstup), zobrazení složek, nastavení a položku pro návrat k posledně přehrávané položce. Sekce "nastavení" není příliš obsáhlá, každá podsekce se "skutečným nastavením" obsahuje sotva dvě položky. Možnosti nastavení jazyka zase velice potěší - najdete tam i češtinu. Naproti tomu tam najdete zcela "nenastavovací" podsekce, jako informace o výrobku (no, budiž) a právní info, což je ještě méně užitečné a záživné čtení než Microsoftí EULA. A když už jsme u těch otravností, samotný přehrávač obsahuje už "z výroby" asi sto mega jakéhosi balastu, instalačku ovládacího softwaru pro Wokna a návody k použití snad ve všech jazycích. Sakra, co by se stalo kdyby ten balast vypálili na CD nebo poskytli online. A z udávané výdrže akumulátoru (prý 25 hodin) asi taky nic nebude, můj dosavadní odhad vypadá asi tak na šestnáct hodin. Co se "ostrého provozu" týče, tak čtyřsměrový kolíbkový čudlík působí poněkud "vratce" a občas se vám stane že se kolíbka sice dost vychýlí, ale ke zmáčknutí požadovaného čudlíku nedojde. A pořád si nemůžu zvyknout na to, že pro přesun na následující skladbu mačkáte čudlík směrem dolů. Na druhou stranu chválím velmi nízkou dobu odezvy všech čudlíků a musím pochválit i přibalená sluchátka - vůbec to není takové šmejdstvo, jaké od přibalených sluchátek obvykle očekáváte.

Shrnutí: Ošizené nastavení zamrzí. Pokud vám chcípne akumulátor a vy nemáte k dispozici USB port pro nabíjení, tak to přímo nasere. Ale i tak věřím tomu, že jsem si v dané cenové kategorii vybrala dobře a že budeme spolu, dokud nás smrt akumulátoru nerozdělí ;)

To poslední co je na světě krásné ...

(15.5.2010)

V Berouně se jely závody do vrchu, jeden z vozů vyletěl z trati, sejmul čtrnáctiletou slečnu a ta to nepřežila. Ohromná tragédie, o tom žádná, je mi líto dívčiny rodiny i onoho jezdce, který bude muset do konce života žít s tím že zabil člověka, ale téměř k nepříčetnosti mě rozčílily názory objevivší se v diskuzi pod článkem. Cituji:

Není nejvyšší čas tyto přiblblé závody jak s motocykly tak s auty zakázat?

Ne. nejvyšší čas vážně není. Je to krásný, ale nebezpečný sport, kde člověk musí počítat i s tím, že splašený závodní speciál bude to poslední co v životě uvidí, ale zákaz není řešení. Dnes může "nevinného" člověka potkat smrt klidně i cestou ze sámošky a troufám si říct že i častěji než na automobilových závodech, ale nikdo nevolá po zákazu provozování motorových vozidel na silnici. Stane-li se toto při soutěži, média to samozřejmě rozmáznou jak nejvíce to jde a brzo se vyrojí desítky uřvanců volajících po zákazu vstupu diváků na trať, ne-li po úplném zákazu motoristického sportu - a mnoho z nich dokonce i přímo v "oficiálních kruzích". Je dost pravděpodobné, že by se takovéto opatření setkalo s ohromnou podporou široké veřejnosti, přece jen ne každý je fanouškem motorsportu a "záchrana lidských životů" je věc na kterou slyší mnoho, mnoho lidí. Ale uvědomuje si tahle "široká veřejnost", že i tento "barbarský a zákazuhodný" sport má svoje fanoušky, kteří v něm vidí krásu, při které tuhne krev v žilách a jsou schopni posoudit riziko, které jim hrozí a pokud se rozhodnou ho podstoupit, nemělo by jim být bráněno nesmyslnými zákazy. Klidně mi při koupi vstupenky dejte podepsat lejstro že všude kam vlezu, vlezu na vlastní nebezpečí a jsem si vědoma rizika, které mi hrozí, při tom zachovejme všechny ty otravné traťové komisaře v oranžových vestách, kteří nenechají bez povšimnutí, když se moje tkanička od boty bude nacházet "za páskou", ale prosím, neberte mi jednu z mála posledních věcí, které jsou na světě krásné.