Červenec 10

Shit Happens!

(19.7.2010)

Ono se říká že když je štěstí unavené, tak sedne i na vola. A já už asi půl roku čekám, až se ta sviňa unaví. Nebo spíš takto, říct že se mi momentálně nijak extra nedaří je poněkud eufemismus, ale "svou řečí" to říct nedokážu, protože neznám adekvátní sprosté slovo. Předem řečeno - i toto je důvod proč se tady neobjevil další zápis z "bitvy o Šalingrad" - inu každá bitva má své oběti - nečekejte však že tady teď dobitá a polomrtvá vyvěsím bílou vlajku, to nee, budu bojovat, dokud nakonec nepadnu v boji, jak se u Klingonů sluší a patří a nebo si neozdobím hruď náhrdelníkem ze zubů svých nepřátel :D

No a momentálně teda řeším trable s bydlením, ale ani když se mě zeptáte, neřeknu vám přesně jaké. Zatím bezúspěšné hledání nové spolubydlící, zdražování nájmu (kurňa jak kdyby ten náš kamrlík nebyl už tak dost drahý!),odchod dalších spolubydlících, z toho plynoucí nový a nevýhodný přepočet nájmu na osobu, shánění nových spolubydlících, celková obmněna osazenstva bytu (s tím že já budu ten "blbec" co bude podávat inzeráty, odepisovat na inzeráty a obvolávat zájemce a přitom se nechávat všelikými způsoby posílat tam, kam se dosud žádný člověk nevydal do řiti), vyjednávání s majitelem bytu či případně jako třešinka na dortu během jednoho týdne zařídit výpověď z nájmu, přestěhovat se, donutit k přestěhování baby a vrátit byt. Možná mě čeká jen jedno, možná to všechno dohromady a ještě čert ví co jiného. Takže hlava jak škopek, denně migrény a jinak nepopsatelné psychické stavy a poslední dny přežívám akorát díky takovýmu jednomu kamarádovi z lékárny, Lexa mu říkám ...no a zítra teda odjíždím do Šalingradu, vyzbrojena pětistovkou kreditu, výpovědí nájemní smlouvy, kapesním nožem, krabicí Lexaurinu a v neposlední řadě také jedním velmi mocným spojencem. No, cítím se asi jako ... asi znáte takové ty přiblblé scény z katastrofických filmů, kdy se banda hrdinů odvážně vydává zachránit svět a jsou si vědomi toho že se možná blíží jejich poslední den na Zemi ... tak asi tak nějak se právě teď cítím já.

Tak držte palce, kdybyste věděli o nějakém strategicky umístěném volném místu pro mě, můj počítač a pár desítek kil korálků, dejte vědět, a jestli se všechno povede tak jak má, tak se setkáme na o něco více šicích kurzech než je obvyklé, možná dokonce i v Praze a Šumperku ;) ale o tom zase příště.
Jo, když už jsme u kurzů, tak prosím, když už se na ten kurz přihlásíte, tak aspoň přijďte nebo zavolejte že nemůžete. Na poslední kurz mi přišli dva lidi z osmi přihlášených, toš kde to jsme ;)

Jak jsem potkala Paní Vinutkářku

(22.7.2010)

Řekněme že nějaké "reziduum" událostí dnů minulých na mě neustále sedí a bez toho svého výše zmiňovaného kamaráda Lexy bych asi zrovna dvakrát OK nebyla, ale na druhou stranu musím říct, že i za těch pár dní se události aspoň kousek hnuly tím správným směrem - předně tedy - už mám kde bydlet, je to ohromný starobylý byt s moderní luxusní koupelnou i kuchyní, UID 0 tam má borec co vystudoval na FI a je s ním fakt rozumná řeč o všem od "služeb" na úklid společných prostor až po placení nájemného, které je mimochodem vskutku zajímavé.

Aspoň zbude víc finančních prostředků na ... vinutky :D Abych pravdu řekla, tento materiál mě nikdy nijak zvlášť nebral, či spíš mě asi žádná z nabízených vinutek neoslovila, neuchvátila ...většinou teda sériová výroba kdesi z Asie občas fakt hraničící s kýčem a když už jsem na nějaké rozumné kousky natrefila, obvykle jsem vůbec netušila jak je zpracovat. Toto ale skončilo, když jsem se seznámila s tvorbou paní Saši. Je to brněnská borkyně, která umí s kahanem a sklem skutečná kouzla a svoji tvorbu prezentuje na Fleru pod jménem sanstyle a tady na to si fakt klikněte, protože to fakt stojí za to.
No, a pár kousků jsem si od ní koupila, dalších pár nechala udělat a právě v těchto stresuplných dnech jsem se rozhodla, že si musím něčím udělat radost a neznám větší radost než pakl nových korálků - takže jedem pro vinutky. Rande se Sašou jsme měly u ní v práci poblíž technologického parku a musím říci, že Google Maps i můj orientační (ne)smysl těžce selhaly, nakonec jsem se však v poledním horku vyškrábala na kopeček, kde na mě čekala Saša, však ušila na mne zákeřnou lest - kromě mého balíčku měla v tašce další hromadu vinutek. A ano, bylo to silnější než já. Nechala jsem Sašence vskutku hříšné prachy a odnesla si pytlík hříšně krásných vinutek. Navíc je to velice příjemná ženská a moc se těším až se nám někdy poštěstí, až se s dalšíma korálkujícíma známýma slezeme na nějaké té session.
Pokud se vrátím k vinutkám, tak ani nevím jaké superlativy ještě vytáhnout, ale fakt se jedná o nejkrásnější vinutky, se kterýma jsem se osobně setkala. Fotky na Fleru jsou parádní a dosti věrné, naživo jsou však barvy o něco málo sytější a fotkám chybí ta "hloubka" ornamentů - prostě pokud se vám na fotkách líbí, naživo se budou líbit ještě víc. Takže pokud aspoň trochu korálkujete, chcete skutečně luxusní a originální matroš, máte potřebu někde uvalit nekřesťanské prachy a nebo si jen chcete udělat radost, tak Fler-obchůdek paní Saši je to správné řešení ;)