Březen 09

Jen tak krátce ...

(4.3.2009)

Takže už mám alternativní most. V neděli se stěhuju. Ale o tom třeba jindy.
Když jsem teďka naposledy jela do Brna, svezli mě jedni příbuzní. A dřív nebo později došla v autě řeč na studium. Teta mi položila takzvaný SBD (Standartní Blbý Dotaz, kter zní "Co studuješ?"), já použila SBO (Standartní Blbou Odpověď, která zní "No, ehm, informatiku") a nazpět jsem dostala takzvanou SBR typu 1 (Standartní Blbou Reakci, která zní buďto "He?" nebo "Ježišimarija!", případně může mít i jinou formu reakce šokované osoby). No a za chvíli se mě teta zeptala : "A nemyslíš si že bys měla radši studovat něco jiného?".
Proč, proboha? To je jako špatně? To jako ženský nesměj na informatiku nebo co jako?
Nic proti, já chápu že ženské se sem zrovna nehrnou, ale je to zřejmě proto že jim informatika nic neříká a ne proto že by informatiku studovat prostě nesměly. Ale co je na tom teda tak divného že zrovna já jsem si řekla že to zkusím? A nebo ono existuje nějaké nepsané společenské pravidlo o tom jaké studijní obory jsou pro ženu vhodné a jaké ne? Jestli ano, tak mě o něm prosím honem uvědomte :D

mv ./zahradnikova/gianelle ./kotlarska/gianelle

(8.3.2009)

Včera večer jsem si cvakla ohnivé vody, sbalila si svých pět švestek (nebo šest pětek) a zcela vynervovaná bechla do postele a urputně přemejšlela nad tím, jestli je v mém novém mostě taky normální nevypínat počítače stejně jako v našem předchozím "geekovském hnízdě" a jaké mají holky heslo na tu wi-fi a jak a jestli si vůbec padnem do oka. I ráno jsme se sebrali a vyrazili směrem Šalingrad provést mv ./zahradnikova/gianelle ./kotlarska/gianelle . Musím říct, celou cestu jsem se tvářila jako pohřební host a měla jsem šílené obavy z toho jak se to moje nové bydlení vyvine.
Asi po hodině a půl flákavé jízdy jsme dorazili do Štatlu. Postupně jsme odnosili ten můj napytlovanej bordýlek do mého nového hnízda, následně jsme pocárali po Tescu a nakonec se naši vydali autem zpátky domů a já potupně autobusem do mého nového bydliště. Začla jsem se tam pomalu aklimatizovat, vybalila bordýlek, začla se tam zabydlovat a nakonec jsem se oddávala amatérskému wi-fi hackingu neboť - ano, máte pravdu, jsem takovej srab že radši budu hackovat vlastní síť než abych normálně napsala některé ze spolubydlících SMSku a zeptala na heslo.
Prozatím mě v novém bydlišti docela děsí každý nový zvuk. Jsem tu sama, holky tu ještě nejsou ... jsem nervózní. Později večer dorazila moje nová spolubydlící - celkem fajn studentka architektury, se zbytkem bytu jsem se ten den nepotkala, ale hned jsem byla o něco klidnější a zanedlouho jsem zjistila, že se pod tím alternativním mostem bude dát v klidu, pokoji a míru bydlet.